Nejen v české společnosti panuje ukrutně přežitá stereotypní představa o pivním kultu. Pokud si i vy myslíte, že otvírák na šňůrce kolem krku, pivní „břuch“, sladový odér z úst a čepice ve tvaru zátky doprovází správného muže na každém kroku, čtěte dál. Jestliže navíc žijete s představou, že žena si s pivem v žádném případě netyká (i po tomto článku?), neodvracejte oči od následujících řádků. Statistika věda je, má však cenné údaje. Anketa mezi ženami napoví.

Sítě a kratičké dotazníky jsem rozhodila v okruhu svých známých, příbuzných, kolegyň a přítelkyň kamarádů. Sešla se mi zpět změť elektronicko-papírově-ústních obšírných i stručných odpovědí, které rozhodně nevypovídají o tom, že sedávej panenko v koutě by mohlo být heslem pivní kultury zdejších dam. Naopak.

Skoro všechny respondentky vyjádřily nesouhlas s tvrzením, že pivo a žena jsou pojmy, které se odpuzují. Nevím, kolik z nich má podobnou zkušenost; já si hned vybavím obrázek ze současné Moskvy – dívky, snad ani ne plnoleté, tu běžně korzují po městě s lahví piva v ruce. Jakmile dopijou, odhodí prázdný obal,  nechají místní bezdomovce sebrat vratnou lahev a vydělat si nicotný obnos, při nejbližší příležitosti pak koupí nápoj nový. Koloběh života pivního skla je v Rusku velmi lehko zmapovatelný.

Pětina respondentek uvedla, že pivo nepije a navíc, jim nápoj nevoní. Diskvalifikovaly se tak z dalšího dotazování, poskytly nicméně obrázek o stavu ve společnosti. Platí i ve vašem okolí, že každá pátá kamarádka odmítá nabízený půllitr? Z pohledu voňavosti pak nepanoval jednotný názor ani u zbylých 80 % tázaných. Někdo má odér piva rád – viz odpověď: „Kdyby mi vyloženě smrdělo, tak ho nepiju.“ - nicméně i mezi konzumentkami se najdou takové, které pivní (sladovou) vůni nemusí, případně jim vadí. V dotazníku jsem se na podrobnoti zapomněla zeptat, tak dodatečně: „Dámy, kolíček na nose to jistí?“

Paradox, možná i ostuda, českých restaurací. Tak můžeme označit stav, kdy nealkoholické nápoje jsou dražší než standardní pivo. Zatímco 4 deci kofoly dostanete za 20 Kč, za sklenici piva zaplatíte v poměru méně (původní kontextový nesoulad opraven na popud Makinky). Myšlenky na pití vody z kohoutku nechte rovnou před branami podniku. “ Vadí mi, že v restauracích je často pivo levnější než nealko.“ S výrokem souhlasilo 75 %  respondentek. Zazněl i názor, že „je to nelogické.“ Je, ale co s tím uděláme?

Nesouhlas naopak panoval s názorem, že „pivní kultura je typicky českou odsouzeníhodnou záležitostí.“ Nejen, že není hodná zatracení, není navíc ani klasickou domácí výsadou. Pivařů je po celém světě dost – vzpoměňmě německý Oktoberfest, případně pivní tradici v Belgii. Žádná privilegia, nejsme v „každodenním posedávání v zaplivané, hnusné a zahulené hospodě“ unikát.

Zamyslete se. Kdo si, podle vašeho mínění, načíná doma pivo z láhve, případně objednává jako nápoj v restauraci k obědu? Výhradně muž? Chyba lávky… 85 % odpovídajících souhlasí, že načít si lahvové pivo doma není žádný hřích (navíc v létě, při grilování je to nutností), naprostá většina respondentek pak nemá problém objednat si malé pivo v restauraci k obědovému menu. Z mého pohledu je to odvaha, po pivu obvykle velmi rychle usínám. Nicméně z dotazovaných na konstatování: „Po pivu se mi chce spát,“ reagovala kladně pouze polovina. Závidím…

Jednu věc oproti mužům musím ale ženám upřít – věrnost, tedy ke značce a kvalitě čepovaného piva. Jen jedna z odpovídajících má oblíbený podnik s jistotou, že dostane poctivý půllitr po rysku. Svou restauraci podle značky pak vyhledává jen necelá šestina respondentek. Obecně pak u většiny vítězí plzeňské pivo, staropramenský Granát, případně Velvet. Překvapivě se k upřednostňování tmavého piva přiznala jen polovina dotazovaných. Pivo řezané je oblíbené u “větší poloviny“ (statistikové prominou).

Dobře, doufala jsem, že za ženy to doženeme v konzumaci piva nealkoholického. Chyba lávky. Pivo s minimem alkoholu chutná jen každé druhé respondentce, nejvýše na žebříčku chuti vystoupala značka Birell nebo Bernard s čistou hlavou.

Je pak pivo pro dámy Příjemná Investice Vedoucí K Optimismu? Podle odpovědí soudím, že ano. Dovedou si ho vychutnat, zaplatit, vyhledat, ocenit i užít. A tak to má být, ne?