Krkovice na pivě – tehdy a dnes…
S nostalgií vzpomínám na svůj první pokus o oběd pod taktovkou rodící se Kuchařky pro dceru. Snad nic neprozradím, když napíšu, že jsem před vydáním knihy patřila do skupinky testovačů, tedy těch, co měli za úkol přispívat svými názory při dokončování knihy.
Bydlím na malém městečku a k pivnímu šenku to mám blíž než do cukrárny nebo knihkupectví. Proto mě recept na maso pečené ve zlatavém moku tolik zaujal. Do řeznictví pár kroků, pípa několik schodů, ostatní ingredience jsou standardem každé domácnosti.
Na úvod se přiznávám, že poprvé se mi tenhle oběd vůbec nezadařil. Přehnala jsem to s množstvím piva, což je v ohledu na chuť výsledné omáčky neodpustitelné. I Florentýna na to ve své kuchařce upozorňuje - méně je v tomto případě více! Napodruhé už jsem si dala pozor, při opětovné realizaci k bistro – pivnímu tématu jsem byla bdělá více než ostříž. Pozor dávejte i vy a připravte si buď KPD na straně 44 nebo:
- 4 plátky krkovice (s kostí nebo bez),
- 2x více plátků anglické slaniny,
- 2 větší cibule,
- 8 stroužků česneku (tady se s předlohou rozcházím, neboť musím spoléhat na čínský dovoz
, - 0,3 l piva (opět jiné množství než uvádí původní recepis),
- půl lžičky soli.
Zapněte si troubu na plné obrátky. Maso lehce osolte z obou stran a dejte do tak malého pekáčku, jak je to jen možné. Má to rozhodně svůj účel. Cibuli a česnek nakrájejta na plátky, můžou být klidně dřevorubecké a smíte i zvýšit jejich množství, na škodu to rozhodně nebude. Posypte jimi maso v pekáčku a důkladně vše schovejte pod slaninou.
Přichází čas, kdy se na scéně objevuje pivo (děkuji, Lucie, za upozornění). Vlijte ho do nádoby v takovém množství, aby dosáhlo do úrovně slaniny. Vše zakryjte pokličkou nebo alobalem a dejte péct do předehřáté trouby. Máte více jak hodinku volného času, maso a všechny ostatní přísady si vystačí.
I když… Možností na vyplnění volné chvilky se nabízí několik. Zamyslete se, co budete servírovat jako přílohu. Může to být chléb – pokud kupovaný, hoďte skutečně nohy na stůl a do ruky vezměte knížku. Zvolíte-li domácí, čas na jeho zadělání proběhl kolem přibližně před dvěma hodinami. Pokud strávníci preferují brambory, omyjte je důkladně kartáčkem a nechte je i se slupkou 10 minut vařit.
Po hodinovém pobytu pekáčku v troubě sundejte pokličku. Pečeně získá lahodnou kůrku. Druhý pekáček vymažte sádlem, brambory nakrájejte na silnější plátky, vyskládejte v jedné vrstvě do nádoby a lehce posolte. Přidejte do trouby a spolu s masem dopečte.
Je to křupavé, šťavnaté a pivní. Hrobník z Návštěvního dne Šimka a Grosmanna by možná oželel i svou rumovou omáčku.


Dobrý večer, recept jsem četla 2x, ale jak koukám koukám, to pivo jste tam zapomněla zmínit asi úplně…:-) Nechci nějak rýpat, to vůbec ne, Váš web mám moc ráda…možná tam je zmíněno, a já si toho nevšimla…:-) Podle mě asi mělo být za větou ve které obkládáte maso cibulí, a pak ho necháváte vlastnímu osudu v troubě… Hlavně neberte tuhle poznámku jako výtku:-)
Lucie,
díky za rychlý komentář s výtkou, která opravdu sedí. Pivo tam samozřejmě patří přesně v té části, kde píšete. Po slanině a před zakrytím pokličkou. Promiňte za mystifikaci, recept upravím.
Bylo to jen upozornění, nemyslela jsem to špatně…jinak přeji moc moc dalších nápadů,abychom se my, návštěvníci vašeho webu, měli čím inspirovat…:-)
Lucie,
nepovažovala jsem to za nic jiného než za „upozornění“. A opravdu za něj děkuju! Jste pozorná!
Lucianko, možná by ses divila, jak dobré by maso bylo při dodržení tvých původních instrukcí, tedy bez piva. Kupodivu nejen nízká, ale i vysoká teplota velmi svědčí prorostlému masu. Podmínkou je dostatečná doba pečení a pochopitelně taky přikrytí, aby maso nevysychalo, případně ještě podlití, je-li to potřeba. Neváhej v experimentování pokračovat
Skvěle
má chyba vede k dobrému výsledku? Juchám, raduju se a slibuju – vyzkouším. I když pivo bude jako příloha.
Tak pivo bych k tomuto receptu přímo doporučovala…:-)