Chleba, nejlepší jídlo na světě
Miluju společné večery s přáteli, kdy se jen sedí, povídá, testuje dobré víno a probírá, co život dal. Nedávno se řeč stočila na jídlo a zážitky. „Hele, a jaký nejlepší jídlo si kdy jedla ty?“ Tázavé pohledy mne přiměly opustit kuchyň. Sednu si a zakroužím vinnou sklenkou, pomalu volám vzpomínky.
Můj první výlet za hranice socialistických dní, sladkých dvacet a kousek. Ráno na trhu u Tichého oceánu jsme koupili právě vytažené mušle a večer jsme je dělali podle jakéhosi louisianského receptu, voňavé, pikantní, a už nikdy potom se mi je nepovedlo udělat stejně. O pár let později oslava ukončení zkoušek, elegantní londýnský Ritz, čerstvé ustřice a luxusní šampaňské. Připadala jsem si jsem si jak velká holka a nebylo to jen množstvím alkoholu. Nebo snad Gaudaloupe v Karibiku, kdy nás místní vzali do nejlepší restaurace na ostrově? Byla uprostřed třtinového pole, vlastně jen chatrč se střechou z vlnitého plechu, na stole igelit a poblíž rozložitá vrásčitá černoška dělala kotel jednoho jídla denně. Až se snědlo, zavřela. Ten den byla ryba obalená v banánových listech, na její chuť se nedá zapomenout. A pak jeden romantický podvečer v malém italském městě, večeře ve dvou, svíčky a rizoto s lanýžem, těžké červené víno. Moje rána střelná. Ještě teď mám na jazyku ten opojný pocit.
Nakonec se mi odněkud vynoří ještě jeden okamžik. Snad jedinkrát loni v zimě napadl sníh, a my jsme byli sáňkovat za domem. Vymrzlí jsme dorazili domů, kde se právě dopekl chleba. Ta vůně! A já jen krájela a mazala krajíce máslem, děti měly plné pusy, zrůžovělé tváře a vločky v očích.
Moje nejlepší jídlo je prostě chleba s máslem.
Cože?!? Nevěřícné pohledy. To myslíš vážně? Jo, to myslím vážně. Neznám lepší jídlo než domácí chleba, ještě horký. Jen z mouky a vody a chlebového kvasu. Voňavý, křupavý, prostě chleba. A na to máslo, opravdové, ze smetany. To, co jsme s prckem kupovali týden před tím ve dvoře od chlapa, co se o kravičky stará, a dělá svoje máslo. Jestli si mám vybrat jedno jediné jídlo, tak chleba s máslem.
V tomhle článku přesný recept nenajdete. Každý si ten svůj chleba musí najít sám. Poměr mouky, kolik vody a jak veliký. A jestli raději víc propečený nebo míň. A jak dlouho a na kolik péct. Nejdůležitější je ale stejně kvásek, pravá alchymie ve své čarodějné podstatě.
Proč vám to tedy píšu? Za okny je totiž zrovna pravá zimní plískanice. Nejlepší čas rozpálit troubu a začít experimentovat. Věřte, mít svůj chleba s máslem za to stojí! Na cestu vám zabalím pár tipů pracně zaplacených skoro ročním experimentováním:
- Kvásek se dá koupit, buď v Krkonoších a okolí, případně v některých pekárnách. Ano, dá se i vypěstovat, ovšem na toto téma by se dala napsat diplomovou práce, nikoliv pouhý článek.
- Poměr mouky se mi nejlépe osvědčil 300 g pšeničné a 200 g žitné. Buď chlebové, nebo v různých poměrech celozrnné.
- Před samotným pečením by kvásek měl být dostatečně vyzrálý, měl by zdvojnásobit svůj objem během hodiy až dvou (záleží na teplotě).
- Těsto se vyplatí udělat poměrně řídké, zapomeňte na poučky o nezpracovatelnosti chlebového těsta. Pružné, mírně lepivé těsto vám zajistí nadýchaný pórovitý chléb.
- Kvásku na 500 g mouky stačí cca 450 ml (nejde o přepis, opravdu myslím necelý půllitr), konzistence zhruba jako husté palačinkové těsto. Chleba pak při panelákové teplotě kvasí cca 4 hodiny.
- Chleba je připrqavený k pečení, když má nahoře tvar právě natočeného piva. Čepičku. Pokud začne klesat, upečete ušáka, pokud není dost prokvašený, bude mít naspodu brousek.
- Takhle připravený chleba se peče zhruba hodinu.
Dejte mi pak naoplátku vědět, jaké jídlo je to nejlepší, které jste kdy jedli vy.
Tuším, že to vyhraje chléb
. Máslo od domácí kravičky jsem neměla příležitost ochutnat, ale domácí chléb je jednička. Taky proto ho pořád peču, i když se někdy nepovede – ty ostatní za to totiž stojí!
kvasek jsem videla ve zdrave vyzive suseny; koupila jsem ho kamaradce, ale jsme to jeste nevyzkouseli:)
U mě jednoznačně jako nejlepší jídlo vyhrává nádivka od maminky. Miluju ji – vlastně obě
Čerstvý voňavý chléb s křupavou kůrkou, nejlépe patička. K tomu špetka soli, ale nemusí být.
I kdyby tím mým nej jídlem nebyl chleba s máslem, po tomhle článku se snad zákonitě stát musí….nádherně napsáno
Milá Andry, zkoušela jste někdy péct chleba ze sušeného žitného kvásku? Chci se do toho pustit teď o víkendu, uvítala bych zkušenosti. Mám za sebou rok a půl různých pokusů, peču v pekárně i v troubě, zadělávám podmáslím i pivem, ale nakonec je vždycky nejlepší obyčejný domácí chleba ze směsi pšeničné a žitné mouky (míchám sama). A nic neuspěchat, je to tak trošičku obřad. Teda ne že bych u toho dělala obřadní tanečky, prostě mám radost z toho, jak mi domácí mazlíci (kvasnice) rostou, jak kynou, a pak to voňavo doma a rodina čekající na povel k zakrojení ;o)))
Ovečko,
Myslite sušený žitný kvásek bud z Alnatury nebo z Naturalu? Zkoušela a bohužel se střídavými úspěchy a neúspěchy.
Určitě se nedá přidat do těsta rovnou a spoléhat, že zafunguje stejně jako kvasnice. Osvědčilo se mi spíše ho použít jako „startovací kulturu“ a vypěstovat si z něj vlastní klasický kvásek – smíchat ho s vodu a jemně mletou žitnou moukou ( na údržbu kvásku se hodí lépe než pšeničná). Nechat zkvasit a několikrát – miniálně třikrát – přikrmit. Teprve pak byl kvásek dost vyzrálý, aby Vám vykvasil celý chleba.
Dalším tipem je zadělat nejprve jen mouku a vodu a nechat 20 minut odstát. Teprvepotom přidejte sůl a kvásek a znovu těsto zadělějte. Vytvoří se tím struktury z lepku, které pak lépe podrží vzduch v těstě a je menší pravděpodobnost, že Vám chleba během pečení spadne.
Držím palce, ať jste tento víkend úspěšná!
Tak jsem to zkusila (už podruhé), měla jsem kvásek Natural, ale nepovedlo se. Tento komentář jsem našla äž dnes, ale zkoušela jsem podle návodu na pytlíku už v pátek a po nočním kvašení a tříhodinovém zahřívání v troubě jsem dosáhla konzistence plastelíny. Protože si tak bouřlivé kvašení nepředstavuji ;o)), letěl tam, kde snad škodit nebude a vrátila jsem se pokorně k sušeným kvasnicím s modrou vlaštovkou. Dva velké bochníky pšeničnožitného chleba vzaly už za své, dnes, pokud to stihnu, zadělám další. Díky za rady, až budu mít víc času, zkusím krmit kvásek tak jak to dělám u pěnového kvásku z kvasnic, čili Vaši variantu 2. To by mohlo vyjít. Přeju pěkné a úspěšné pečení.
Nejlepší je určitě čerstvě upečený chleba. Před rokem jsem začala péct domácí chleba v normální horkovzdušné troubě. Nejdříve jsem pekla za použití kvasnic, ale věděla jsem že to není to pravé ořechové a že ten pravý chleba je přece z žitného kvásku.
Prošmejdila jsem weby o kváskových chlebech, vlítla s nadšením do zdravé váživy a koupila sušený kvásek. Dle návodu a mé nadšení opadlo pod bod mrazu. Nestalo se vůbec nic. Ještě že jsem bojovník a hned první neúspěch mě neodradil, neodradil mě ani druhý pokus.
Zalozila jsem (taky na tři pokusy) si vlastní žitný kvásek a huráááááá fungoval a funguje do teď.
Peču tedy zásadně kváskový chleba, i když založení kvásku byla hotová alchymie.
Není nic lepšího, mňam!!!
Se sušeným kváskem mi to taky nefungovalo, ale aspoň jsem si procvičila hod diskem…Čerstvý kvásek do léta zkoušet nebudu, požadovanou teplotu nejsem schopna dodržet
a nosit to na hrudi odmítám….ale tiše závidím 
s chlebem souhlasim
domaci cerstve upeceny je vyborna vec, ale neco k tomu preci jenom patri 
hezky po domacku a jednoduse nakladany hermelin s feferonkami, a ktomu samozrejme pivecko 
lepsi nez sex 
(no to mozna ne 
)
Ovšem… To je smrtící kombinace
Ještě to pivečko domácí 
Na to jsem zatím nenašla odvahu.
Dave,
pivecko je opravdu domaci? Pokud ano, jakym zpusobem ho vyrabite?