Na akademické půdě většinou vznikají různé projekty, studie a analýzy, které jsou lidstvu prospěšné a posunují vědecké poznání o krůček vpřed. Někdy se ale k laikům donesou závěry výzkumu, nad jehož zadáním zůstává rozum stát.

Přesuňme se tedy do Velké Británie, na univerzitu, která vzdělává 18.000 studentů a jejíž kořeny sahají až do roku 1834. Mimo jiné se zde zajímají o krávy. Odborníci Catherine Douglas a Peter Rowlinson pomocí dotazníkového šetření prozkoumali skupinu 516 anglických výrobců mléčných výrobků – farmářů. Zajímali se o to, jak lidský přístup ke zvířatům ovlivní produktivitu, chování a celkovou spokojenost mléčného skotu. A jaké jsou hlavní, v médiích zveřejněné, závěry ankety?

• 46 % majitelů oslovuje své svěřenkyně jménem. Každý, kdo má v kravíně Jitku, Lenku, Mirijam nebo Jane, nadojí v průměru o 258 litrů mléka víc, než ten, kdo ponechá svěřenkyně v anonymitě. 
• 66 % farmářů zná každou krávu ze stáda a téměř polovina věří, že kladný lidský přístup pomáhá ke zlepšení kvality dojení.
• Desetina se domnívá, že strach z člověka se u krávy projeví snížením objemu mléka.

Doktor Douglas doplňuje: „Získaná data dokazují, že chovatelé ve Velké Británii považují své svěřenkyně za rozumné bytosti schopné prožívat řadu emocí.“

Zajímavý výzkum, že? Jen škoda, že si před jeho počátkem neudělali vědci výlet do Hoštic, nebo Na samotu u lesa. Pak by totiž ve Velké Británii žvýkaly seno už jen Jitky se sluchátky na uších.