Sním-li jeden kilogram jídla, přiberu také jeden kilogram? Ano! Ale ne na dlouho.

Ze současných fyzikálních zákonů jasně vyplývá, že těsně po požití kilogramu jídla se váha požívající osoby zvýší o jeden kilogram. Je totiž celkem jedno, jestli kilo potravy držíte v ruce nebo v žaludku, na váze se to projeví stejně. Skutečnou otázkou zůstává, kolik vám z rychlého přírustku hmotnosti zůstane. Stejně, méně nebo (ach jen to ne) více? A tady se snadná otázečka z titulku článku bleskově mění na noční můru většiny obyvatelstva ovlivněného tu současným modním trendem, tu strašákem chorob z obezity a tu statistickými údaji o tom, jak se česká mládež stále více podobá vepříkům před porážkou. Jak vaše tělo zpracuje kilogram potravy, závisí na mnoha faktorech, mimo jiných na vašem věku, zaměstnání, koníčcích, spokojenosti, sportování a taky trochu na tom, co a kdy jíte a kolik se na svět usmíváte.

Teta Kateřina by správnou odpověď věděla hned: „Jez do polosyta, pij do polopita.“ Starou moudrost se vyplatí mít na paměti zejména na večírcích, oslavách a při nočních nájezdech na ledničku. Také se předpokládá, že dokážete rozlišit hlad a mlsnotu. Hlad je divný pocit prázdnoty v oblasti žaludku, který rychle vede k nervozitě, časem ke slabosti v kolenou a někdy k omdlívání (ne u slabších, nýbrž u rychlejších jedinců, čili u těch, kteří mají rychlejší metabolismus). Mlsnota je puzení, které nemá specifickou lokaci v těle. Kromě bolesti ve svíjejícím se svědomí, do kterého buší permoníci kladívkem: „-• / • / — / • / •-•• / / -••• / -•– / -•-• / •••• / / — / •-•• / •- / ••• / -•- / / — / •-•• / •- / ••• / -•- / / –•• / •- / ••• / • / / ••• / • / / -• / • / ••- / -•• / •-• / –•• / •• / — / / -• / — / / •— / — /“ (překlad pro neznalé například zde). A nakonec se předpokládá, že dokážete zvládnout jednoduchý matematický úkon.

příjem – výdej = mizející/přibývající kilča 

Pokud se denně prorochníte dvěma milkami a u večerních zpráv zapijete velký pytel slaných buráků litrem koly, nezachrání vás zřejmě ani fakt, že jste napůl matka kojící dvojčata a napůl Michael Phelps.

Ovšem zatímco někomu stačí se podívat na staniol od čokolády a má dvě kila navrch (například já), jiný se zapomene navečeřet a ráno v něm chrastí kosti (například moje maminka). Na genetiku lze svést kdeco, ale v životě už to tak bývá, že je mnohem důležitější, jak se jako samostatný jedinec chováte. Pokud však nevěříte vlastním smyslům a rádi byste se spolehli na něco „vědečtějšího“, máme tu pro vás na výběr z několika počítadel kalorií.

Vládnete-li angličtinou, vřele doporučuji www.fitday.com, detailní, obsáhlý a propracovaný program. Online nebo ve vašem počítači, počítá nejen kalorie, ale i vitamíny, minerály, stopové prvky, kolik energie spálíte skutečnou aktivitou či kolik kalorií vysedíte. Mezi činnosti můžete započítat i takové absurdity jako luxování vašeho 2+1, což já považuji za prevenci atrofování svalů. Zdaleka ne tak propracovaný, zato slovensky mluvící je papů-deník na slovenském webu chudnutie-ako.sk se sympatickým mottem: “ Chudnutie začina v hlave. Sů v nej ústa.“ A česky je zdaleka nejlepší prostá kalkulačka kalorií na serveru obezita.cz. Na stejné adrese totiž najdete velikou spoustu motivace, rad a poznatků.

Podobných počitadel se po světové síti ovšem potuluje dostatek, použijte oblíbený vyhledávač. Obvykle po vás takový prográmek vyžaduje specifikovat věk, výšku, současnou váhu a váhu snů. Také například zaměstnání, ačkoli i tam vás mohou pod jedním pojmem zaskočit výrazné rozdíly. Napíšete například, že pracujete jako zdravotní sestra. Ale s ohledem na spálené kalorie je to něco jiného na neurologii a něco jiného na očním, že ano. Chcete-li dosáhnout smysluplných výsledků, zamyslete se proto nejdřív, co vlastně od takového počitadla očekáváte. Abyste si zbytečně nevypěstovali další malou, nenápadnou internetovou závislost, kvůli které se vaše váha zase o kousek vzdálí od zdravé hodnoty.