Ema má maso, Eda má edamame
Nevím, kdy přesně se zvyk vítat návštěvy chlebem a solí stal výsadou prezidentského protokolu a vytratil se od našich dveří, zato mám mimořádně jasno v tom, co od nynějška budu k soli a pepři podávat svým návštěvám já – zelené, křehké a půvabné edamame.
Edamame se kromě svého reálného a chuťového půvabu pyšní i krásným japonským jménem, za kterým se skrývá klíč k hádance, co to vlastně je: ne zcela dozrálé a tedy ještě zelené sójové boby, sklízené i s luskem, ve kterém čekají na své vysvobození. Jejich jemnost je předurčila jen ke krátkému pobytu ve vroucí vodě; pět minut stačí a můžete je podávat, posypané solí a čerstvě namletým pepřem. Pokud je ještě nikdo nestačil vyloupnout z lusků, pak tak s velkým gustem můžete učinit sami přesně tak, jak se děje v suši barech a japonských restauracích, kde je v menu najdete jako velmi oblíbený předkrm: dvěma prsty nejedlý lusk zmáčknete a vyloupnete si sójový bob přímo do úst. A pak ještě jeden a další, až máte prázdnou misku.
I vyloupané boby, které v našich zeměpisných šířkách seženete pouze mražené (nevyloupané v Česku, vyloupané spíš v zahraničí), už nepotřebují nic jiného než pár (doslova) minut ve vroucí vodě a letmý poryv soli a pepře. Tahle kombinace je tak vražedně jedlá, že ani na internetu žádné závratné množství receptů, které by je používaly, nenajdete – a když, tak jen druholigových a nijak překvapujících. Snad ještě udělat si z nich pomazánku na způsob humusu.
Když zatajíte množství použité soli, jistě by vám takovouhle svačinku dietoložka schválila, možná dokonce i jako večerní zobání k televizi. A pak že dietní sliby se mají plnit pouze v lednu.
to jsou krásné fotky! a tuhle dobrůtku všem doporučuji ochutnat! Flo, máš naprostou pravdu, závislost na ně vzniká velmi lehce a rychle
v některých japonských restaurací je podávají i s „Kikomanem“
Musím potvrdit, ža stát se na tomhle závislým je strašně snadné
Což mi přopomíná, že bych měl domů nějakou nakoupit… 
)
Díky za tenhle článek. Chtěla jsem edamame udělat před týdnem, než jsem zjistila, že sehnat mražené sojové lusky je v Pardubicích sci-fi. Tak se těším do Prahy, že nakoupím a nabídnu přítelovi místo chipsů:-)
hele to neznam; ale poznam
ta prvni fotka je paradni, uzasna, skvela. mela bys ji dat jako stock photo nekam, urcite by ti nejakou korunku vydelala 
hele to neznam; ale poznam
??? fotky jsou podle me skvele vsechny.
ja taky – uz je objednano vyzvednuti v Michli… Flo, kolik mas za skrytou reklamu
Včera mi to v restauraci k mé velké radosti přihodili do zeleninového salátu, a tak jsem mohla ochutnat. Je to opravdu dobré, chuť taková fazolkově-oříškové, a jemně osolené to bylo bez chyby. Díky za článek, bez něj bych se na svém talíři nezorientovala.
Ochutnala jsem je jako předkrm v restauraci Hanabi a mohu potvrdit, že jsou opravdu návykové!
A seženou se i na levém břehu Vltavy?
Neznám:) ae vypadá to lákavě..taky ale nevím vůbec kde koupit – a to ani v Praze. Jak moc jim na kchuti ubírá to zamražení, nebo je nakupujete pouze čerstvé?
Dv,
zkuste http://www.nakupka.cz/i-kontakt/
minulý týden jsem je zakoupila zde:
http://www.japafoods.cz/
a rozhodně si s sebou vezměte dostatečný obnos, naleznete tu totiž spoooosty jiných dobrůtek!!!!
Maji je v Korunni 42, v Praze 2, takovy korejsky obchudek, koupila jsem je tam minuly ctvrtek. Ovsem zda se mi, ze jsou dost nadymave a to na nadymani vubec netrpim, tak nevim, cim to je, delala jsem je v pare.
Jak moc nezralé si myslíte, že se to sklízí?
Právě jsem totiž dostala báječný nápad, že si to vypěstuju na zahradě. Dozrát úplně nemusí, tak snad ještě není pozdě. Do Prahy totiž kvůli nim fakt nepojedu, ale ta zahrádka vypadá jako zajímavý experiment.
(Právě namáčím 3 roky starou sóju nalazenou ve skříni, abych zjistila, zda ještě klíčí. Nepamatuju se totiž, že bych viděla pytlíčky se semínkama někde v zahradnictví. 
)