Antidepresiva na talíři. Jak fungují?
Jedním z univerzálně platných mouder, které Robert Fulghum zmiňuje ve své nejznámější knize Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, je to následující: Studené mléko a teplé koláčky ti udělají dobře. Každý z nás víme o pochutině, která nám spolehlivě zvedne náladu, když nás naštve protivný šéf, vzpurné děti nebo špatné počasí. Ať už si v takových situacích běžíte do pekárny pro sáček koblih nebo vytahujete kuchyňské náčiní jako autorky Bistra, vězte, že účinek některých jídel jako náplastí na bolístky je vědecky podložen.

Za dobrou kondici naší duše je zodpovědný serotonin, neurotransmiter, který působí na nervový systém a vyvolává pocit štěstí a pohody. Základním stavebním kamenem k jeho výrobě je tryptofan a sacharidy. Obojí je obsaženo například v banánech, ty jsou tedy spolehlivým zdrojem dobré nálady. Tryptofan obsahují i mléčné výrobky, drůbež (zejména krůtí maso), vejce, ryby (hlavně losos), špalda, avokádo, ořechy a čokoláda.
Také určité vitaminy a minerály mají pozitivní účinek na naši náladu. Vitaminy skupiny B posilují nervy, vitamin C, kyselina listová a hořčík působí jako takzvané biokatalyzátory a také podporují produkci serotoninu. Hořčík navíc posiluje nervy a tím pomáhá lépe zvládat stres a každodenní zátěž. Je obsažen především v celozrnných výrobcích, sójových výhoncích, luštěninách a tmavě zelené listové zelenině (např. špenátu, kapustě).
Alkohol, stejně jako nikotin, sice stimuluje uvolňování serotoninu na nervových spojích, před vypitím lahve destilátu a vykouřením několika kubánských doutníků na depresi však odborníci varují. Obě drogy sice navozují stav pohody (někdy jej dokonce přeskakují a ze stavu zoufalství nás přenesou rovnou do stavu bezvědomí), jejich nežádoucí účinky a rizika závislosti jistě všichni (alespoň ze školních osnov) známe.
Naše rozpoložení reaguje i na éterické oleje, které jsou obsaženy zejména v bylinkách a koření. Afrodiziakální účinky celeru jsou dobře známy a budou jistě podrobněji pojednány ve valentýnském vydání, víte však, že celer – jak bulvový, tak řapíkatý – obsahuje i látku, která uvolňuje, uklidňuje a mírní křeče? Česnek, jehož požití coby afrodiziaka by naopak doporučil málokdo, má také uklidňující účinky a dokáže utišit duševní rozháranost. Skořice a vanilka uvolňují napětí, pepř a šalvěj povzbuzují, bazalka a citron vás rozveselí. Uklidňujícím účinkem je známý i čaj z meduňky lékařské nebo třezalky. Také med je díky bohatému obsahu minerálů, enzymů, sacharidů a vitamínů skupiny B pravým lékem pro nervy.
Vědci kromě toho opakovaně dokázali, že vedle výše jmenovaných potravin dobrou náladu vyvolá jakékoli jídlo, které máme rádi, spojujeme si s příjemnými zážitky, nebo jíme v dobré společnosti, bez ohledu na jeho složení. Oblíbené pokrmy totiž stimulují uvolňování beta-endorfinů, které příznivě ovlivňují pocit pohody. Pozor však na zakázané ovoce! Po jeho snězení se nedostavuje dobrá nálada, ale pocity viny a výčitky svědomí. Mementem vám budiž přiznání autorky článku, že
nejčastějším zdrojem deprese je pro ni výčet všeho, co snědla (původně) proti ní.


Mám i jinou zkušenost: když jím sama, vyvolává to v mé duši chmury a tak skoro nejím. Ve společenství rodiny mi chutná cokoliv uvaříme.
Tak to skoro závidím, jsem nucena jíst sama hodně často a na zkonzumované množství to bohužel nemá vliv. Spíš naopak – ve společnosti si netroufnu sníst to, co mělo být i na zítřek
Markýzo, souhlasím, úplně s každým slovem souhlasím;o)
Tak už mám vědecky podloženo, proč ráda piju na špatnou náladu mléko.
Akorát že já ho piju pořád, nejenom na špatnou náladu…