Usměvavý život posmrtný
Rok 1989 byl tehdy ještě za rohem. Na podzim se neslavil Halloween, nýbrž tradiční Dušičky. Květinářství a zelinářství nebyla plná oranžových plodů kyprých tvarů, přesto jsme doma vyřezávali. Ptáte se co? Hádejte.
- Čeho byla dříve plná pole a dnes to musíte vážně náročně (vím to z vlastní zkušenosti) shánět?
- Copak má tvar vhodný pro vyřezání šklebivého obličeje se svíčkou v dutině ústní, a dýně to není?
- Čípak červenou variantu menších rozměrů pěstujeme na svých zahrádkách, nakládáme a přidáváme do boršče?
- Na jaké akce zvou na Čáslavsku?
Už víte, jistě – řepa. Bílá, cukrová, krmná, výborně tvarovaná. A s vlásky – ty u dýní nemáte!
Tedy, volám stroj času a přesouvám se do dětství.
Už jsem zmínila, že řepa je nedostatkovým zbožím. Krasavice na obrázku pocházejí z okolí Nymburka. Kolem mého bydliště už všechna pole vymizela, musela jsem tedy shánět externího dodavatele. Děkuji, mami!
Pokud mě budete následovat, doporučuji pracovat na zahradě nebo alespoň minimálně na balkoně. Ostrým nožem odřízneme spodní buclatou část se zbytky natě, pravítko nepotřebujeme, stačí pořádná kudla s dlouhým ostřím. Následuje fáze dlabání, dloubání, šťourání (pomocníkem je malý nožík nebo lžíce), prostě odstraňování vnitřku. Je také jedlý. Chcete-li, schovejte ho, recept bude brzo následovat. U nás nečekaně všechno pohotově slupla Julka pes. Byla jsem málo ostražitá.
Příchází fáze tvořivá. Jako malé děti jsme byly schopné vytvořit pouhý obličej. Dodržím tuto tradici, tvar řepy k tomu svádí. Dvě očka, nos, úsměv a pěkné plachťáky.
Divíte se, že nic originálnějšího? Pche! Zkuste si představit potemnělé ulice, začátek listopadu, déšť, mlhu, chlad vám zalézá pod kabát. Kdo na vás na sloupku plotu vykoukne?
Doma jsme mu říkali „Karel“. Tedy – vítej, Kájo, na světě!
P.S.: Máte-li doma milovníka šachu a chcete-li ho na dušičky potěšit pěkným přivítáním, zkuste šachovnici. Nemá sice 64 políček, ale třeba vyvolá pousmání a vzpomínku.
I vám – úsměv v duši, nejen na Dušičky!
Halloweenská řepa se teda moc povedla!
Děkuji. Ač bylo sychravo pracovala jsem venku, pila k tomu teplý čaj (s rumem) a musím říct, že bych si to klidně zopákla. Karel po 4 dnech utrpěl jedinou újmu na těle – srolovala se mu ušiska. Ta kapusta nic nevydrží!
Karel je naprosto úžasný. Kam se na něj hrabou vyřezávané dýně!
(leda že by si chtěl pořídit harém?)
A copak by na harém říkal pan Cuketka?
taky jsem jako dítě vyřezávala Karla (zřejmě to šlo napříč republikou), ale z krmné řepy neboli krásné čeké slovo mangůl
Dnes večer bylo na BBC poznamenáno (dřív jsem si toho nevšiml), že se vyřezávají „dýně a nebo pastiňáky“. Turnips (pastiňáky) zde mohou být mohutné, tvarem i velikostí velice podobné řepě cukrovce.
Dýně mi připadnou jako poměrně nedávný americký dovoz, ale třeba se mýlím.
Važme si svých vlastních tradic.
Opravte mne, jestli se mýlím, já se v té kořenové zelenině ztrácím, ale myslela jsem, že zatímco pastiňák (pastinaca sativa) je v našich obchodech běžně používané mylné označení pro kořenovou petržel (petrosilium crispum), zatímco turnip je po našem tuřín (brassica napus) a je to úplně jiná, u vás běžná, u nás prakticky nesehnatelná zelenina. Vyřezávat se samozřejmě dají jak tuříny, tak řepy a dýně. Petržel ani pastiňák asi nepůjde (aspoň běžným smrtelníkům ne).
jéje, Karel je skvělý! a fakt vypadá mnohem strašidelněji než ty obligátní mainstreamově podbízivě mile baculaté dýně
Olu,
děkuji za pochvalu Karlovi, vyridim mu to. Libi se mi, ze repa ma vice tvar hlavy nez kulatoucke dyne. Dodavatel dovezl dalsi kousky, zase budu DLABAT