Bistro Florentýna

Tucet (-2) dobrot našich prapředků

Tucet (-2)? Hm, hnedle je tu “top ten“. Schválně, jestli uhodnete, co se za těmito staročeskými názvy skrývá, dřív než si přečtete vysvětlení!

1. manzelbabka

Kombinace ženy s tchýní? Napadají vás jen nelichotivé poznámky? Stop! V mluvě našich předchůdců se jedná o drůbeží maso jemně pokrájené a společně s mandlemi na pánvičce opečené: žemle upravené na topinky dáme do pekáčku, na ně směs z pánve, rozmíchaná vejce a zapečeme. Mlaskat prosím v soukromí.

2.  štičí huspenina

Do hrnce vlijte víno, trošku octa, krapet vody. Přidejte 3-4 oloupaná jablíčka a 1 cibuli. Přiveďte k varu. Přidejte na kusy nasekanou štiku a osolte. Kdo nemá rád rybky, může vyzkoušet huspeninu nohovou, kdoulovou nebo fíkovou. Nevíte-li si rady, poraďte se s Bavorem Rodovským z Hustiřan.

3. gycha, jícha, jíšel, jiška, juška

Variantu „INSTANT“ vynechejme. Na to, že se jedná o hustší „omáčku,“ přijmeme i v dnešní době. Nicméně, ochutnali byste variantu „jích ostrá na veveřice nebo jícha šerá na ptáky“? Jícha jiná ržítká vznikne pak smísením krve z jednoho či dvou kuřat s octem, jablkem a cibulí.

4. šišky z telecího masa

Čili masové knedlíky. Máte chuť? Tak tedy – telecí maso zbavte kostí, namočte ve studené vodě, nakrájejte nadrobno, přidejte pokrájenou slaninu a společně namelte. Přidejte pokrájenou petrželku, 4 až 5 vajec a víno podle konzistence. Vhazujte do vroucí vody. Musím podotknout, že staročeši si pod pojmem „knedlíky“ skutečně přestavovali pokrm z masa. Ale co bychom si dnes dali ke svíčkové?

5. měchura

Svůj název nese od puchýřků (měchýřků), které vznikaly na povrchu upečeného jídla. Jak na ni? Nejčastěji chlebové těsto rozválejte do placky. První varianta nabízí vytvořit jakýsi závin – těsto naplnit tvarohovo-sýrovou náplní a svinout. Druhý tip je na sýrový koláč. Plech vymažte, pokryjte těstem, naneste na něj sýrovo-smetanovou hmotu a zapečte. Kořeňte dle chuti.

6. šalše

Neboli omáčka. Výraz má původ v slově salsa - překvapivě. Poměrně moderní pokrm, že? Vaříte ale doma tohle? „Vezmi petružele dosti a k tomu bílého chleba, stlouc to spolu…“

7. varmuže

Cože to? Kaše. Může být ovocná (břížďaly a kapalice), také mléčná nebo rýžová, z fíků a hrušek či kdoulí (lekvaře), případně maze (směs ovoce a medu s kořením).

8. kančí ocásek

Doporučuje ho již Kosmas ve své kronice (12. století). Láká vás tato pochoutka? 

9. prosinec

Se zimou nemá kupodivu nic společného. Jedná se o velikonoční chléb, mazanec nebo prosný koláč.

10. vaječník

Anatomickou příručku odložte. Pořád nemáte představu? Veveřice a hrdličky- ochutnali byste je?

Pochlubte se, co všechno jste od dob Kosmovy kroniky ochutnali vy!

Zdroj: Magisterská diplomová práce – Kateřina Rivolová – děkuji!

Komentářů: 4

  1. Čeští prapředci se museli zamíchat i na východní Slovensko, protože pár z těch jídel se tam dodnes vaří jako krajové speciality. Jen ty názvy se trochu promíchali, takže je to pro mně lehce matoucí.

  2. Danielo, zajímají mě podrobnosti. Jaké názvy vydržely do současnosti, prosím?

  3. To, čemu říkáš juška se jmenuje mačanka. A juška je polévka z vody z kyselého zelí, s houbami, klobásou a strouhanou těstovinou. Měchura se nazýva pagáč nebo pogáč a dělá se třeba i s bryndzou a smetanou, taky varianta s názvem podpopelnik. Vaječník a vaječnice se dělá snad všude, šalše je „bila omačka“….názvy jsou v Šarištině, protože tam jsem vyrostla, ne západě se to jmenuje zase jinak.

  4. Pogáče znám z Uher, tam mi je dávají ve sklípku k vínu :-) )

A co si myslíte vy?