Týráme žížaly?
Po přečtení článku o kompostérech a jejich živém obsahu se jistě mnohým z vás objeví na tváři odmítavý úšklebek. Žížala v mé kuchyni? To nikdy! Jestli patříte mezi milovníky přírody, možná vás také napadne, zda tento bezbranný tvor neutrpí při domácím experimentování nějakou újmu.
Ve světě i u nás řada organizací bojuje proti cirkusům, zoologickým zahradám nebo proti lovu chráněných živočichů. Jak vysoko si ale ceníme práva obyčejných žížal, kterých je na každé zahradě spousta? Rybáři je s radostí napichují na háčky a házejí nenasytným rybám, chodci po nich po dešti na chodníku šlapou. Šlápli by snad na štěně nebo morče, kdyby se jim pletlo pod nohy?
Žížala má smůlu, je malá a nemůže se bránit. Je lehké posbírat několik tvorečků v záhonku a hodit je do krabice s nápisem kompost. Je to přece jen žížala! Netrápí ji prostor, ani nedostatek živin, k životu jí stačí málo. Je to jako s postiženým člověkem. Zavře se do ústavu, jemu to přece nevadí, má tam všechno co potřebuje, péči i bezpečí. Co ale navždy ztratí, je svoboda.
Brrrrrr … porovnávat žížaly a postižené lidi … nee, to se mi nelíbí …
)
Žížaly jsme kdysi pitvali v hodině přířodopisu, já nepitvala, neb jsem byla nemocná a byla jsem tomu ráda … nepatřím k lidem, které po žížalkách šlapou … občas se s nimi potkám při práci na zahrádce, občas je i rýčem přeseknu … ovšemže nedopatřením. Ale není to pro mě tvor, nad kterým bych uvažovala tak, jako autorka textu …
Penda
o to právě jde…každý živý tvor má svoje místo…občas je portkáváme při cestě do práce,..občas si lidé šeptají…ovšemže z neznalosti…..hmm:)
Ginevro ty myslíš, že lpostižení lidé v ústavech tak trpí?
noemmi Ne, netrpí. Stejně tak netrpí žížaly. Žížalám je ti úplně jedno, zda jsou v záhonu nebo v kompostu. Když jsou uspokojeny základní potřeby, tak není žádný problém. Problém je na druhé straně, v okolí.
Giny, plně souhlasím s tím, že každý tvor má v přírodě své místo (snad kromě člověka, který se tak rád z přírody vyčleňuje). A příroda je krutá a právě ti slabí a bezbranní na to nejvíc doplácejí. A proto se taky slabí a bezbranní množí o sto šest, protože příroda ví, že jich přežije mnohem míň. Já sama na zvířata nešlapu a pokud se tak stane, není to záměrné. Ale v tomhle ohledu bych člověka brala jen jako dalšího přirozeného predátora. Navíc tohle se děje především ve městech. Zvířata, která ve městech žijí, se městskému životu přizpůsobí, což je další princip přírody. Kdo se nepřizpůsobí, má smůlu. Je to kruté, nicméně přírodní.