Má skvělá sytá jitra
„Ovesné vločky jsou výživné, plné minerálu, vitamínu a vlákniny. Jezte je každé ráno, přes noc namočené ve vodě.“ Je vám tahle věta povědomá z některé z vašich vážených kuchařek? Není divu, k podobným ranním kouskům jich vyzývá spousta. I já jsem v dobách koketování s alternativní výživou a makrobiotikou párkrát zkusila posnídat namočené ovesné vločky. Ale ani ve chvílích největšího zapálení mne nic nepřimělo k pravidelné (byť zajisté velmi zdravé) konzumaci ovesné kaše. Během následujících let jsem tedy ovesné vločky používala spíš do koupele (skvěle hojí dětský zadeček), ke kosmetickým experimentům (výborná maska) a výtvarným hrátkám (krásné dekorace na velikonočních kraslicích).
Pře rokem jsme trávili letní dovolenou v malém rodinném hotelu v rakouských Alpách. Každý den byl k dispozici bohatý švédský stůl, včetně koutku místních specialit. Zvědavost mi nedala a hned ráno jsem se k němu vypravila. Místní sýry, ovoce, zelenina, domácí med, marmeláda jako od babičky. A uprostřed velká mísa plná horké, vonící ovesné kaše. Trochu nedůvěřivě a váhavě jsem se rozhodla zkusit pýchu hotelového kuchaře a nesměle jsem si nesla ke stolu poloplnou misku.
Jemná krémová nasládlá chuť, spojená s mlékem hustým skoro jako 12% smetana z obchodu, jemně prokládaná nakyslostí nastrouhaných jablek, to celé pokapané hustým medem s křupavými kousky lískových oříšků. Dokonalost sama. Proč mi tuhle verzi ovesné kaše všechny knížky zatajily?
Po návratu domů jsem dlouho hledala a testovala, ladila a ochutnávala. A tohle je výsledek.
Pravá nefalšovaná ovesná kaše z Alp
- 0,5 hrnku jemných ovesných vloček, nejlépe ve formě luxusního müsli (pokud najdete směs muesli z nepražených ovesných vloček s oříšky a sušeným ovocem, kaše se povznese do úplně jiných sfér)
- 1 hrnek co nejlepšího mléka, nebo klidně i smetany
- 0,5 hrnku ovesné mouky, zcela jistě se dá koupit v obchodech se zdravou výživou
- 1 hrnek vody
- 1 kyselejší jablko, nastrouhané na nudličky
- med a oříšky dle vlastní chuti
Vločky, případně müsli namočte přes noc do mléka. Ráno dejte vařit vodu smíchanou s ovesnou moukou a špetkou soli. Směs povařte několik minut. Přidejte namočené vločky s mlékem a ještě pár minut míchejte dohromady. Stáhněte z ohně a vmíchejte nastrouhané jablko. Pak už jen v misce dochuťte medem nebo třtinovým cukrem a nezapomeňte posypat oříšky.
Na neděli si ovšem stejně nechávám croisant s horkou kávou.
Tak jsem to Andry uvarila presne podle receptu. Trochu jsem to prehnala s mnozstvim (pro kolik lidi je vysledna porce ??), ale kase byla moc dobra. Trosku nahorkla ve srovnani s predvarenou klasickou ovesnou kasi, ale muze to byt i starim pouzitych ovesnych vlocek …
Zase to nekdy provedem.
Trikolko, pro kolik lidi – no ono je dulezite jak moc jsou ti lide mlsni a zvykli snidat. Tohle mnozstvi sporadam ja sama na snidani a jeste chodim mlsne okolo lednicky.
Já si vařím skoro denně (přiznávám závislost) ovesnou kaši z ultra obyčejných ovesných vloček Emco, kilo v papírovém pytlíku a la mouka, s červeným dekorem, mají přívlastek JEMNÉ. (Něco podobného podávají i u Marks and Spencer, ale ne tak levně) Jsou trochu nadrcené a tak jim k tomu, aby vznikla kaše, stačí kratičký var v mikrovlnce. Jednoduše nasypu něco vloček do misky, zaliju horkou vodou, doplním mlékem a šoupnu do mikrovlnky, ke kašovité konzistenci stačí jen, aby vše vzkypělo.
Pokud jde o tekutiny a další přísady, tak dlouho jsem ubírala mléka, cukru, medu a ovoce až jsem si oblíbila tuhle asketickou verzi porridge, nedávno jsem si koupila instantní ovesnou kaši s meruňkami a musela jsem jí vyhodit, jak mně přišla nechutná, navoněná, umělá, sladká….. a to podotýkám, že s cukrem nemám nejmenší problém, baklavy bych zvládla sníst i několik kousků, ale když si zvyknete na jednoduchou chuť ovesných vloček, už Vám není pomoci
Od manžela jsem se před lety naučila jejich domácí verzi ovesné kaše (můj jediný pokus do té doby spočíval v inspiraci dětskou knížkou Míťa je sám na světě, to mi bylo asi jedenáct, uvařila jsem příšernou kejdu, na kterou jsem si po vzoru krupicové kaše dala skořici – a nedokázala jsem to pozřít ani náhodou, bylo to mdlé a nepříjemné). Oni to doma vařili s mlékem, špetkou soli a rozinkami, po uvaření osladili a pak přímo na talíři potřeli velkorysou vrstvou jablečné nebo jahodové přesnídávky (nebo obou, půl talíře tak a půl tak). Bylo to neuvěřitelně dobré! Tak dobré, že jsme to asi půl roku snídali denně, jak jsme se toho nemohli nabažit.
) Vločky s rozinkami jsem si už přes noc nechávala v lednici namočené v mléce, takže ráno to bylo umíchané natošup. A prostě skvostné!