Špagety s kečupem, šest rohlíků s gothajem, čínské polévky? Nenechte se mýlit, studentská strava bývá někdy ještě příšernější. Udělala jsem průzkum mezi svými spolužáky a spolubydlícími, abych zjistila, zda jsou zkazky o „vaření“ vysokoškoláků pravdivé. O jejich stravování jsem se dozvěděla i věci, bez jejichž znalosti bych se klidně obešla.

Tzv. studentská jídla bývají oblíbeným námětem kdejaké rubriky s recepty. Jak si uvařit s omezeným rozpočtem v nepříliš vybavené kuchyni za pár minut? Udělejte si špagety s česnekem a rajčatovým protlakem a hotový pokrm ozdobte bazalkou, dočte se student a vyrazí si připravit večeři. Ve skrovných zásobách najde kolínka, kvůli jejichž vaření s těžkým srdcem ušpiní z domu dovezený hrnec s uměleckou kresbou. Smažit se s česnekem? Vždyť na těstoviny stačí přidat kečup a nastrouhat eidam od včerejší snídaně – a večeře je hotová.

Čína a taveňák, pizza, rohlíky�
„V prváku, kdy jsem ještě bydlela na koleji, se moje strava skládala hlavně z čínských polévek,“ popisuje moje kamarádka Jana. „Když do zalité polévky zamícháte tavený sýr, dá se to jíst,“ radí neodolatelný vylepšovák. Kromě čínských nudlí se živila ještě rohlíky a sušenkami, na fakultě totiž nemají menzu, a při celodenní škole to bylo nejrychlejší řešení. „Jím hlavně rohlíky a instantní věci,“ doplňuje Janu studentka molekulární biologie a genetiky Daniela. „Když si dám u rodičů teplé jídlo, připadám si najedená na týden dopředu,“ dodává.

Zapomenout nesmím ani na svého spolubydlícího Lukáše, který je zhmotněním všech klišé o studentském stravování. Jeho jídelníček je velmi pestrý, Lukáš ho obměňuje minimálně každých 14 dní – podle toho, co má zrovna nedaleká Billa v akci. Když jsem po měsíci nepřítomnosti na privátě přijela do Brna a v bedně na papír našla zhruba 15 krabic od pizzy všech příchutí, nevěřila jsem vlastním očím. V menze Lukáš střídá smažený sýr s hranolkami a sladké, protože na něm se prý nedá nic zkazit. Na moji otázku, zda někdy pozře také čerstvou zeleninu, mi dnes s rozzářeným pohledem ukázal pytel plný ředviček. V Bille teď mají svazek za 10 korun a Lukáš jde do sebe.

Jakmile se jakéhokoliv vysokoškoláka zeptáte na studentskou stravu, můžete se vsadit, že vám vysype minimálně jednu historku „o spolubydlícím z koleje“. Tyto bájné postavy v příbězích vaří párky v rychlovarné konvici, do gulášovky z pytlíku přidávají kolínka a výsledek nazývají gulášem s těstovinami, ohřívají si lančmít na ploténce rovnou v konzervě, čímž šetří zbytečně ušpiněný hrnec i talíř.

Vím, že si takhle nevaří všichni studenti. Já si třeba na privátě nevařím skoro vůbec a raději obrážím menzu a oblíbené restaurace. Také mám dva spolubydlící, kteří chodí pravidelně cvičit do posilovny a stravu si opravdu hlídají. Po jednom z nich jsem zrovna dojedla výborně okořeněné pečené brambory, které mu zbyly od večeře.

Bonusový recept na závěr
„Uvaříme libovolné těstoviny, z ledničky vezmeme jakýkoliv salám, který najdeme, nakrájíme ho na kostičky a osmažíme, k tomu přidáme poslední osamocené vejce krčící se v koutě ledničky a vmícháme ho k salámu, osmažíme. Smícháme s těstovinami a v případě chuti přidáme kečup.“
Zdroj: Vlákno „Studentská frístajlová kuchařka“ na diskuzním fóru Masarykovy univerzity